« PROGRAMY CELKOVÝ PŘEHLED    |    « PŘEDCHOZÍ POŘAD    |    DALŠÍ POŘAD »

• Je možno zhasnout celý vesmír? Jak vypadá světlo, které nevidíme?
• Druhy elektromagnetického záření - rentgenové, radiové...
• Vliv umělého osvětlení na cirkadiální rytmy člověka a tvorbu hormonu melatoninu
• Experimenty s rostlinou mimosa v 18. století

• Důsledky světelného smogu na životní prostředí a lidské zdraví
• Jak se týká světelné znečištění konkrétních živočišných druhů a rostlin, dopady na ekosystém
• Možnosti řešení problému světelného znečištění a pozitiva šetření energií

Člověk je denní bytost, ale chce žít i v noci. Zamilovali jsme si světlo natolik, že se stalo všudypřítomným. Na tmu už nejsme zvyklí. Znepokojuje nás. Stala se symbolem strachu a zla. Umělé světlo dnes není technologickou výzvou, náklady na umělé osvětlení se snížily, a tak se světelné znečištění stalo nedílnou součástí našich životů. I když se tzv. světelný smog objevil teprve v posledních několika desetiletích, je to dnes globální fenomén. A aktuálně se zhoršuje i kvůli užívání úspornějších ledkových světel, které sice umožnily uspořit provozní náklady, zato však začaly být instalovány o to masivněji. Rušivé světlo na lokální úrovni pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek a architektury, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp.

Byli to právě astronomové, kteří na problematiku začali před více než padesáti lety upozorňovat. Jedním z negativních dopadů světelného znečištění je totiž tzv. závojový jas oblohy, který znsnadňuje astronomická pozorování. Jde však i o riziko ekologické, bezpečnostní a zdravotní. Světelné znečištění neblaze působí nejen na přírodu, životní prostředí a celý ekosystém, ale i na lidské zdraví. Narušuje u člověka jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku, což může vést k rakovině či duševním onemocněním.

Lidstvo osvětluje planetu a účinně zahání temnotu noci. Přicházíme o noc, varují vědci. Globální mapy noční Země zveřejněné NASA vytvořené ze snímků pořízených meteorologickými družicemi ukazují, že světelné znečištění se rok od roku zvětšuje. Na tom má největší podíl rozrůstání měst i fakt, že světlo je díky novým technologiím levnější. Podílí se na něm také zemědělství - satelity zachytily umělé záření například ve sklenících v Evropě. Jen mezi lety 2012 a 2016 se plocha s umělým osvětlením na Zemi zvětšila o více než dvě procenta. A ukázalo se, že zatímco nejsvětlejší místa na mapě, jako jsou například Spojené státy, zůstala téměř stejná, některé regiony prošly výraznou proměnou. Například Indie nebo Egypt teď svítí v noci mnohem více. Jen málo zemí v noci světlo ztlumilo - kvůli dlouhotrvající válce v noci zhasla například Sýrie nebo Jemen.

Planeta Země v noci svítí do vesmíru jako jedna obrovská žárovka. Noční obloha září každým rokem víc a umělé osvětlení ve městech maže rozdíl mezi dnem a nocí. Většina světové populace tak zažívá každou noc světelné znečištění. A mnozí už zapomněli, jak vypadala opravdová noc. Jak tmavá noční obloha bývala a jak tmavá by měla být. Naši předkové dříve v noci využívali jen světlo Měsíce a jasu hvězd, objev elektřiny však přinesl, že zdroje světla dnes svítí neomezeně dlouho a s nebývalým jasem.

Není pochyb o tom, že světlo nám přináší mnoho výhod. Zamysleli jste se však někdy nad jeho stinnými stránkami? Umělé světlo mate tělo člověka, neb snižuje produkci hormonu melatoninu, který je důležitý pro kvalitu našeho spánku a podporuje náš imunitní systém. Má tedy neblahý vliv na spánek, který je klíčový pro lidské zdraví. Světelné znečištění se přitom netýká jen lidí, ale i mnoha živočišných a rostlinných druhů. Umělé světlo v noci má neblahý vliv i na přírodu. Ovlivňuje a mění chování hmyzu, který je základem potravního řetězce, narušuje migraci nočních ptáků i život ostatních živočichů žijících v blízkosti lidí. Britští vědci přišli nedávno na to, že dokonce i stromy rostoucí v oblasti světelného znečištění kvetou až o týden dříve než ostatní. Světelný smog mění údajně listí stromů. Čím více umělého světla v noci stromy mají, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky.

Podle mnohých vědců jako jako je např. Christopher Kyba, profesor z německého výzkumného centra Helmholz (GFZ) v Postupimi, bylo zavedení umělého osvětlení jedním z nejdramatičtějších zásahů člověka do životního prostředí. Potřebujeme v noci opravdu tolik světla? Přirozená tma má svůj význam. Pohled na temnou oblohu je pohledem do minulosti, která ukrývá náš vlastní příběh a původ. Atomy našeho těla pochází z hvězd, které umělé světlo pomalu vymazává z oblohy. Všechnu tu krásu jsme vyměnili za věčný den. Přiveďme do našich životů opět skutečnou noc!

Živé organismy, rostliny i zvířata, se po desítky milionů let přizpůsobovaly přirozenému koloběhu dne a noci. Naše biorytmy fungují v souladu s východem a západem slunce. Umělé narušení tohoto cyklu má vážné důsledky nejen pro naše zdraví, ale také pro životní prostředí a ekonomiku. Šetření světlem jde ruku v ruce i se šetřením s energií a přírodními zdroji.

Trailer k filmu - Zhasněte tmu!

Varianty pracovních listů:
Pro děti od 3. do 6. tříd ZŠ / Pro děti od 7. do 9. tříd ZŠ

Pracovní listy ke stažení zdarma »

« PŘEDCHOZÍ POŘAD    |    DALŠÍ POŘAD »